ÚŘAD PRÁCE
Pro člověka, který míří na úřad práce poprvé, může být tato situace mnohem více stresující, než pro toho, kdo se v podobné situaci už někdy ocitl. Ztráta zaměstnání je pro většinu lidí velmi nemilou zkušeností. Někdy se však dozvíte předem, že budete propuštěni, čili ještě před uplynutím výpovědní lhůty máte možnost obrátit se na kterýkoliv úřad práce a nechat se zařadit do evidence zájemců o zaměstnání. Od této chvíle budete informováni o vhodných pracovních místech.
Úřadu práce je nově stanovena povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání se zároveň rozšiřuje povinnost poskytovat úřadu práce součinnost nejen při vypracování individuálního akčního plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování.
V této souvislosti se také zpřísňuje ustanovení umožňující vyřadit uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní výše uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o zaměstnání. Stejně tak bude moci být z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen ten, kdo po 5 měsících vedení v této evidenci odmítne bez vážných důvodů nabízenou rekvalifikaci.
Co musíte mít s sebou
Po skončení výpovědní doby zajděte v místě svého trvalého pobytu na úřad práce, kde vyplníte žádost o zprostředkování zaměstnání. K tomu potřebujete občanský průkaz a doklad o ukončení zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo studia. Žádost o zprostředkování zaměstnání i žádost o podporu v nezaměstnanosti si můžete stáhnout z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a vyplnit v klidu doma. Přinést je pak však musíte osobně.
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI
Chcete-li po dobu hledání nového zaměstnání od státu dostávat finanční výpomoc v podobě podpory v nezaměstnanosti, musíte se zaregistrovat na úřadu práce v místě vašeho trvalého bydliště a osobně jej o ní požádat. Žádost je třeba podat nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nebo činností, které jsou považovány za náhradní doby zaměstnání. Splníte-li tuto lhůtu i všechny zákonem stanovené podmínky, náleží vám podpora v nezaměstnanosti, a to ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností. O nároku na podporu v nezaměstnanosti rozhoduje úřad práce ve správním řízení, přičemž veškeré skutečnosti rozhodné pro poskytování podpory musí doložit sám uchazeč o zaměstnání.
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevzniká
automaticky, musíte splnit několik podmínek. Za prvé, nárok máte, pokud
jste vykonávali alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo
jinou výdělečnou činnost, která zakládá povinnost odvádět pojistné na
důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
přičemž rozhodným obdobím se pro posuzování nároku na podporu
v nezaměstnanosti rozumí poslední 3 roky před zařazením uchazeče
o zaměstnání do evidence uchazečů o zaměstnání. Za druhé,
o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti musíte požádat příslušný
úřad práce, kde jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za
třetí, ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána,
nesmíte být poživatelem starobního nebo plného invalidního důchodu.
Do předchozího zaměstnání se započítává i náhradní doba
zaměstnání, tj. doba:
- přípravy osoby se zdravotním postižením k práci
- pobírání plného invalidního důchodu
- osobní péče o dítě do 4 let věku,
- osobní péče o osobu, která se podle zvláštních právních předpisů považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II – středně těžká závislost, ve stupni III – těžká závislost, nebo ve stupni IV – úplná závislost, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně hradí náklady na své potřeby (tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou),
- výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, která má akreditaci MV ČR,
Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemáte, pokud byl v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vaším zaměstnavatelem skončen pracovně-právní vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. To platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu. Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemáte ani v případě, že vám vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů, a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by vám náležela. Pokud je výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu nižší, náleží vám podpora v nezaměstnanosti ve výši odpovídající rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem. Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje také po dobu:
- pobírání starobního důchodu,
- pobírání nemocenských dávek,
- pobírání podpory při rekvalifikaci,
- po dobu výkonu vazby.
Dále se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
Jaké doklady je třeba předložit?
Na úřadu práce musíte doložit tzv. skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, a to zejména:
- potvrzení o zaměstnání (zápočtový list),
- potvrzení o výši průměrného výdělku,
- dohodu o pracovní činnosti,
- doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti,
- u OSVČ potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (tento doklad vydá příslušná OSSZ nebo MSSZ),
- formulář E301 při zaměstnání ve státech EU.
Dokládáte pouze ty doklady, které se vás týkají. A případné změny veškerých skutečností jste povinni nejpozději do 8 kalendářních dnů písemně oznámit úřadu práce. V rámci správního řízení musíte doložit doklady prokazující celkovou dobu předchozího zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, případně náhradních dob zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání. Z dokladů o zaměstnání musí být vždy patrná doba trvání a způsob ukončení zaměstnání.
Pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti musíte doložit:
- potvrzení o výši průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli ve svém posledním zaměstnání,
- potvrzení příslušné OSSZ nebo MSSZ o účasti na důchodovém pojištění, pokud jste byli naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání OSVČ.
Podpůrčí doba v nezaměstnanosti:
Délka podpůrčí doby se odvíjí podle vašeho věku, kterého jste dosáhli ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. U občanů do 50 let se podpora v nezaměstnanosti vyplácí po dobu 5 měsíců od 50 do 55 let 8 měsíců a od 55 let věku 11 měsíců. Do podpůrčí doby se započítává i doba, po kterou jste byli vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání, a to v délce tří měsíců ode dne vyřazení. To ovšem neplatí v případě, kdy k vyřazení došlo z důvodu, že nejste podle lékařského posudku schopni poskytovat úřadu práce součinnost při zprostředkování zaměstnání nebo z důvodu přiznání plné invalidity podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli ve svém posledním ukončeném zaměstnání, nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával činnost jako OSVČ, a to ve výši:
- 65 % průměrného měsíčního čistého příjmu po dobu prvních dvou měsíců nezaměstnanosti
- 50 % průměrného měsíčního čistého příjmu po dobu dalších dvou měsíců nezaměstnanosti
- 45% průměrného měsíčního čistého příjmu po zbytek podpůrčí doby
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je 13.307,00 Kč měsíčně.
V případě, že byla splněna podmínka doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo bez svého zavinění nemůžete osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo u vás nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ, stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti po dobu prvních 2 měsíců ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházející kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
Opravné prostředky a jejich uplatnění:
Jestliže rozhodnutí úřadu práce o přiznání podpory v nezaměstnanosti a její výši dosud nenabylo právní moci, můžete se odvolat, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává písemně u úřadu práce, který jej se svým stanoviskem předá Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to 30 dnů ode dne jeho doručení. V případě, že nastaly nové skutečnosti, které nebyly v průběhu správního řízení známy, lze také zažádat o obnovu řízení, a to do 3 měsíců ode dne, kdy jste se o důvodu obnovy řízení dozvěděli, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Žádost se podává tomu orgánu, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Sankce v případě nedodržení povinností Pokud „řádně neplníte dané povinnosti“, jste úřadem práce z evidence vyřazeni a je vám odebrána podpora v nezaměstnanosti. Jedná se o situace, kdy uchazeč o zaměstnání:
- odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání,
- odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností,
- neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu,
- odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání,
- maří součinnost s úřadem práce
- v posledních 6 měsících, před zařazením do evidence úřadu práce bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončí vhodné zaměstnán, které mu zprostředkoval úřad práce.
Podporu v nezaměstnanosti nebo její část musíte vrátit jen v těchto případech:
- bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení jeho pracovněprávního vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále, popř., že výkon jiných výdělečných činností bránících zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání neskončil,
- bylo-li úřadem práce dodatečně zjištěno, že uchazeči o zaměstnání byl přiznán starobní důchod nebo plný invalidní důchod podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, nebo mu byly poskytovány dávky nemocenského pojištění,
- byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v nezaměstnanosti přiznána a poskytována neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost.
Možnost „přivýdělku“
I když berete podporu, můžete si přivydělat, ale vždy je třeba to na úřadu práce hlásit a do osmi dnů i doložit. Kombinace uvedených možností je povolena, ale pozor – odměny z přivýdělků se sčítají a nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, která je v současné době 8.000,– Kč. Pracovní nebo služební poměr – činnost vykonávaná v rozsahu kratším než polovina stanovené pracovní doby a měsíční výdělek roven maximálně polovině minimální mzdy (v současnosti se jedná o 4000,–Kč hrubého). Dohoda o provedení práce – měsíční odměna rovna maximální polovině minimální mzdy. Dohoda o pracovní činnosti – měsíční odměna rovna maximální polovině minimální mzdy. Krátkodobé zaměstnání – po dohodě s úřadem práce, a to maximálně na 3 měsíce. Odměna není sledována. Upozornění Uvedené informace jsou pouze zjednodušené a orientační. Úplné podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti jsou uvedeny v právním předpise.
DÁVKY V HMOTNÉ NOUZI
Systém pomoci v hmotné nouzi
- Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
- Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.
- Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi
- Vymezuje sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi.
- Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty.
Osoba v hmotné nouzi
- Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.
V hmotné nouzi není osoba,
- která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
- která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
- která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
- které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
- která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
- které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
- která nastoupila výkon trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc),
- které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení, zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 měsíce, ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 měsíce.
Veřejná služba
Veřejná služba doplňuje vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby možnosti zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobě setrvávajících ve stavu hmotné nouze. Veřejnou službu může zřizovat obec. Pokud obec veřejnou službu bude organizovat, lze na základě písemné smlouvy mezi obcí a osobou v hmotné nouzi zabezpečovat pomoc v záležitostech, které jsou konány ve prospěch obce a jejích občanů, jako je např. zlepšování životního prostředí, udržování čistoty a pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.
Dávky a jejich výplata
Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:
- příspěvek na živobytí
- doplatek na bydlení
- mimořádná okamžitá pomoc
O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady.
Příspěvek na živobytí
- Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu.
- Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
- Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima.
- Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky nebo která nepředloží na výzvu individuální akční plán vypracovaný úřadem práce, činí částku existenčního minima.
Příspěvek na živobytí je jednou z dávek hmotné nouze. Částka živobytí osob, které budou pobírat příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a musejí si zvyšovat příjem vlastní prací (přitom nepracují, ani v rámci programů aktivní politiky zaměstnanosti) a které:
- vykonávají veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, odpovídá částce životního minima zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem,
- vykonávají veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně, odpovídá částce životního minima,
- nevykonávají veřejnou službu alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, odpovídá výši existenčního minima.
- Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle jak 6 měsíců, činí částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, u které se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, která má příjem z výdělečné činnosti a osoby, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci.
- Je specifikována a rozšířena forma vyplácení příspěvku na živobytí, a to prostřednictvím poukázky a elektronického platebního prostředku.
- Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).
Doplatek na bydlení
- Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
- Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení.
- Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení.
- Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.
Mimořádná okamžitá pomoc
Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací:
- Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
- Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 46 890 Kč.
- Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
- Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 31 260 Kč.
- Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 12 504 Kč.
Řízení o přiznání dávky:
- Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/.
- Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého pobytu občana.
- V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program.
Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi:
Ten určuje plátce dávky. Jsou stanovena pravidla pro plátce dávky, která musí brát v úvahu při zvažování, zda bude dávka pomoci v hmotné nouzi vyplacena v hotovosti, na účet, ve formě poukázky apod. Plátce dávky bude muset zvažovat schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k účelu, ke kterému byla poskytnuta. Kromě pravidel pro řešení běžných případů se zpřesňují situace, v nichž je plátce dávky povinen ustanovit zvláštního příjemce (z ochranných či sankčních důvodů). Pokud by hrozila ztráta bydlení, musí plátce dávky stanovit vždy zvláštního příjemce. Aby se cíl podařilo naplnit, prohlubuje se spolupráce mezi orgány poskytujícími dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Systém poukázkového plnění sociálních dávek již dnes praktikuje řada obcí a městských částí. Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje rozšíření této možnosti v celé republice, přičemž obec bude mít možnost zvolit si poměr výplaty těchto dávek v penězích a věcným plněním. Už dnes je prokazatelné,že výplata části dávek v poukázkách omezuje jejich zneužívání a snižuje počet příjemců dávek.
Upozornění
Uvedené informace jsou pouze zjednodušené a orientační. Úplné podmínky pro přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi jsou uvedeny v právním předpise nebo je na základě podrobnějších znalostí o konkrétní situaci vysvětlí pracovníci pověřených obecních úřadů.
HLEDÁNÍ NOVÉHO ZAMĚSTNÁNÍ
Podle psychologů prožívá ztrátu zaměstnání každý člověk různě, podle své povahy, schopnosti čelit těžkostem, případně se přizpůsobovat novým situacím. Zpočátku jinak vnímá ztrátu povolání ten, kdo odejde z vlastní vůle, později však může trpět stejně jako ostatní nezaměstnaní. Pro lidi, kteří své zaměstnání opouštějí nedobrovolně, je to často velmi frustrující zkušenost, někdy i šok. Zvláště pro ty, kteří žijí v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti a dosavadní práce jej plně uspokojovala nebo mu zajišťovala slušně obživu. Lidé nad čtyřicet let se navíc potýkají s nepřímou diskriminací, často neprávem, protože zkušenosti z oboru jsou mnohdy k nezaplacení. Po počátečním zklamání ze ztráty zaměstnání přichází fáze smíření se s faktem, že jsme byli propuštěni. Pokud má člověk zdravé sebevědomí, umí si reálně shrnout, co všechno dosud dokázal, vyhodnotí své silné a slabé stránky. Vzrůstá v něm přesvědčení, že se svými schopnostmi a zkušenostmi musí přece někde uplatnit. V této fázi je většinou veškerá energie muže plně zaměřena na hledání nové práce, lepšího uplatnění. Stejnou situaci rozdílně prožívají ženy, které nepodléhají takové euforii. Pokud je však bývalý zaměstnanec přesvědčen, že byl propuštěn kvůli nevýkonnosti či neschopnosti, do již tak traumatizujícího období vchází se sklony ke sníženému sebehodnocení a sebedůvěře. Ztrátu zaměstnání chápe jako osobní prohru, v jiných případech naopak jako křivdu. Proto je důležité jej povzbudit ujištěním, že nepřišel o respekt a úctu svých nejbližších. Pro úspěšný nový začátek je třeba snažit se zůstat aktivní, brát ztrátu zaměstnání jako možnost k jinému, třeba i lepšímu uplatnění.
Odborníci radí:
- Nezříkejte se možnosti začít samostatně podnikat nebo začít pracovat v jiném odvětví, nebraňte se rekvalifikaci.
- Při hledání nového zaměstnání se vyplácí nespoléhat pouze na jeden způsob hledání práce. Je lepší zaregistrovat se na úřadu práce, ale zároveň vyzpovídat známé, pátrat v inzerátech a zkusit najít místo také prostřednictvím personální agentury.
- Práci hledejte už ve výpovědní lhůtě. Za zákona máte nárok na půl dne placeného volna v týdnu, abyste obcházeli budoucí zaměstnavatele.
- Hledání zaměstnání věnujte tolik času, jako byste chodili do práce.
- Vyplácí se osobní aktivita, volná pracovní místa najdete nejen prostřednictvím úřadu práce. Řada podniků však neplní svoji oznamovací povinnost danou zákonem o zaměstnanosti nahlásit do 5 dnů volná pracovní místa.
Způsoby hledání práce:
- Prostřednictvím úřadu práce
- Prostřednictvím soukromých personálních agentur
- Prostřednictvím zveřejněných inzerátů o volných pracovních pozicích v denním tisku, na specializovaných webových stránkách, atd.
- Prostřednictvím osobních kontaktů
- Začít podnikat
Užitečné kontakty:
www.jobdnes.cz
www.prace.cz
www.jobs.cz
www.jobpilot.cz
www.pracovni.cz
